Ano, velká brzda. A víš, že mi to trvalo dvanáct let, než jsem se vrátil do studia?
Ale tehdy jsi cítil, že ho nemůžeš prostě jen tak někým nahradit nebo se pletu?Zkusil jsem dát dohromady jinou kapelu. Měl jsem takovou nyabinghi skupinu, která vydala album "Slave Call".
To bylo v roce 1978? Deska vyšla v produkci Nineyho?Poznáváš moje bratry? To byla kapela, kterou jsem se snažil dát dohromady. Ale všichni byli liknaví a tak jsem se rozhodl zůstat solo. Trvalo mi dlouhou dobu než jsem nahrál a vydal album "On The Road Again" (Heartbeat).
Jistě.Jo, jo. Heartbeat, od té doby jsme zpět.
Mimochodem, co se stalo se Sirem JJ? Byl zavražděn?Ano.
Jak se to stalo?No, třikrát ho postřelili a on pokaždé přežil. Na čtvrtý pokus mu prořízli hrdlo. Nikdo z nás nepochyboval, že to bylo naplánované.
To je vskutku brutální čin. Měl nějaké nepřátele?Musíš si uvědomit jednu věc, tehdy si nemusel mít nepřátele a stejně se ti to mohlo přihodit. Jo člověče, kdyby JJ nezemřel, významně by promluvil do podoby jamajské hudby.
Měl dobrý hudební sluch a cit pro obchod. V tom byl opravdu dobrý.Přesně tak. Ale já jsem tak nějak cítil, že se ho ostatní snaží zbavit.
Myslíš, že to souviselo s lidmi z hudebního průmyslu?No já nejsem ten, kdo by mohl soudit. Ale podle toho co člověk vidí, jak to bylo naplánované. Nejde to říct nahlas, jinak se tě zbaví taky.
Takže ze všeho nejvíc je to mafie?Rozhodně ano.
Za takových okolností by jsi si měl hlídat záda, ne (smích)?Nemůžeš toho říci příliš, vždyť víš (smích)! Nesmíš toho moc prozradit, musíš být opatrný na to, co říkáš.
A změnila se nějak situace?Já nedokážu vnímat věci tak, že se zhoršují. I když se zrovna nedaří, stejně se snažím dál. Nikdy to nebude k horšímu. Nemůžeš myslet na nejhorší.
Jak dopadlo album "Slave Call"? Vyšlo u labelu Count Shellyho v produkci Nineyho.To je další zločin. Za tohle album jsme neviděl ani penny. Jen za práva, která vlastním. Ale za nahrávání jsem od Nineyho nedostal nic. S tím albem to bylo tak. Niney zaplatil muzikanty a studio. Já dodal materiál. Měli jsme dohodu. Niney jel do Anglie vyjednat obchod a po návratu mi měl zaplatit. Odjel do Anglie a tím to skončilo. V současnosti se od většiny z nich snažím oprostit. Našel jsem jich mnoho, Keelinga Bedforda například. Za chvíli budu mít všechen materiál pod svou značkou.
A vydávat je budeš sám?Yeah man.
Správně. Album "Slave Call" vyšlo také na labelu Third World, jednal si ohledně toho s Countem Shellym? I když album neprodukoval, předpokládám, že na něm měl nějaký podíl.Ano, šel jsem za ním. Poslal mě za Nineym, že ten platí. Od Shellyho jsme nic nedostal. Je to Nineyho obchod. A je to už let, co jsme Nineyho viděl. Vůbec nevím, kde bych ho mohl najít. Jen si přeji, že ho jednoho dne potkám.
(smích) Jak se říká, křivárna. Aspoň tak to vyznívá, i když každá mince má dvě strany.(smích) Yeah man, je tu spousta křiváků. Ale stejně musíš děkovat Jahovi, protože kdyby nebylo mě a dalších, nikdo z nich by nepřežil. Já mám schopnost vytvořit něco, z čeho se dá uživit. Díky Jahovi.
Přinejmenším jsi stále tady.Yeah man (smích)! Ta nejlepší věc je vědomí, že tu ještě jsem a stále hraju.
Absolutně.Pravda, pravda.
Takže snahou na albu "Slave Call" bylo udělat něco jiného než rockers? Nyabinghi?
Ano, použili jsme rytmus nyabinghi.
A také nenásledovat jen poslední trend a módu (rockers)? Dostat do popředí tradiční zvuk?Ano! Šlo o víc než jen album do hitparády.
Je to docela odvaha, nahrát takové album, riskantní podnik. Nikdy nevíš jestli se bude prodávat, ve srovnání s hudbou, která jde přímo na ruku požadavkům trhu.Tak hele, Drumbago mi vždycky říkal:"Kreativita je to, co se vyplácí". Nikdy jsme na to nezapomněl. Nezáleží na tom, co zrovna v hudbě dělám, snažím se být tvořivý jako byl Drumbago.
Jde ti tedy o něco trvalejšího.Yeah man.
O něco, co nezmizí ze světa ještě v roce svého vzniku.No kdyby šlo o tohle, tak já jsem tady už čtvrtou generaci.
Dobře řečeno (smích).Yeah man (smích)! Nyní procházím čtvrtou generací.
A stále prodáváš desky.Ano. Dovedeš si představit, jak mi bylo, když jsme před dvěma dny viděl mladé lidi, zpívat na koncertě třicet nebo čtyřicet let staré skladby?
Přinejmenším jsi byl hrdý, ne?Poslouchej mě. Oni jsou můj výtah nahoru. Malé děti. Dvacetiletí a puberťáci.
Ještě nebyli na světě, když ty skladby poprvé zazněly.Ano, ještě se nestačili narodit (smích)! Možná, že ani jejich rodiče se ještě nepoznali. Vidět je dnes zpívat ty písničky! To člověka zahřeje. Ale proto jsme ty písničky nahrál, aby žily dál (smích). A to je důvod, proč se vždycky snažím tvořit. Protože, když se dílo podaří, přetrvá. To není jako dnešní hudba. Stejně jen používají staré rytmy. To je nejdál, kam dojdou a pak odumřou. Protože originál už tu je a stále žije. Nemůžete stále dokola oživovat něco, co ještě žije, chápeš?
Jak důležité je pro tebe samotné sdělení písně? Nevybíráš si zrovna nějakou střední cestu. Nikdy jsi se nevyhýbal společenským tématům. Život je mnohem více než jen romantika a marnivost.No. Děláš to, co cítíš. Co cítíš, to děláš. Reggae je pláč lidu. Je to nářek za ty, kteří nežijí uspokojivý život. V té hudbě je volání o pomoc v tolika různých podobách. To je nejlepší způsob. Komunikovat, o tom to je, o komunikaci s myslí. Nikomu se nevnucujeme. My zpíváme, vy posloucháte. Chcete to přijmout, přijmete to. Chcete si to nechat projít hlavou, pochopit co děláme, rozumíš mi? Nikoho nenutíme.
Po albu "Slave call" jste měli pár let přestávku. V roce 1982 jste se vrátili s deskou "Evrything Crash" pro Coxsona.To bylo před "On The Road Again"? Pro Coxsona?
Ano.Jo, tehdy jsem se na chvíli uklidil na venkov. Myslím, že máš pravdu. Když jsme měl nějaké peníze, šel jsem do studia a nahrál jednu nebo dvě skladby. Ty jsem pak vydal. V 80. letech (přesně v roce 1987) jsem se vydal na turné s Gladiators. Během cesty jsem si uvědomil, že americká vydavatelství nestojí o singly. Chtěli celé album. Vrátil jsem se domů, vždy když jsem dostal peníze, šel jsem do studia nahrát pár skladeb. Ty jsem si schoval až mi Heartbeat pomohl udělat z nich desku a tak vzniklo album "On The Road Again".
Ale deska, o které mluvím, vyšla ještě před tím. Jsou na ní skladby "When Will Be The End", "Hard times", "Empty Belly", "Locus", "Open The Gate" a další. "Everything Crash" vyšla v roce 1982."Everytnig Crash" ta byla pro Coxsona. Já mluvím o albu "On The Road Again" se stejnojmennou titulní skladbou. A je tam toho mnohem víc. Spousta nových skladeb.
A většina z nich vznikla v 90. letech?Ano.
článek převzat z www.reggae-vibes.com
autor: Peter I
volně přeložil: Kryshpeen
