No to přišlo tak nějak samo. Jen ve mě uzrálo něco, co už tam bylo předtím. Už jako kluka mě naučili moji prarodiče hodně o Africe. O tom jak jsme se ocitli zde, na západě. Znám i svoje africké jméno a vím, že pocházíme z Ghany. Moje africké jméno je Quao. Moji prarodiče byli velmi, nechci říct "kulturní", v tehdejší době se nemohli tolik projevovat. Můj dědeček byl křesťan, byl duchovním, ale o křesťanství mě nic neučil. Daleko víc mi toho řekl o Africe a o tom, jak jsme se z ní dostali na toto místo.
Byli následovníky Garveyho?Ne, alespoň co já vím. Byli to zbožní lidé. Chodili do adventistické církve. Nebyli to praví křesťané, o církvi mě nic neučili. Můj dědeček říkal "Čím dále od církve, tím blíže Bohu." Říkal mi, že církev mě nezachrání. Jen čisté ruce a upřímnost v srdci. Víc mě naučili o Africe než o náboženství.
To asi nebylo v tehdejší době moc časté. Spíš hodně neobvyklé, že?Ano velmi. Ale stávalo se to. S dědou jsem často jezdil na farmu a on mi vyprávěl spoustu věcí. Spoustu věcí o Africe. Moje babička mi řekla, že pocházíme z Konga a Ghany a že naše jméno je Quao. První předek, který přišel na západ se jmenoval Quao. Dokonce jsem nedávno mluvil s nějakým producentem a ten znal lidi s tímto jménem. A kdekoliv to jméno vyslovím, najde se někdo, kdo ho zná.
Dobře, že se podařilo udržet odkaz i po tolika letech. Je to silná vazba.Ano, stále trvá. Nemůže jen tak vyprchat (smích).
Tvůj zpěv měl vždy osobitý zvuk. Rád bych věděl, co nebo kdo tě ovlivnil? Ve tvém zpěvu slyším silný vliv menta, tradiční jamajské lidové hudby a Rhythm & Blues.Jak jsem řekl, vyrostl jsem v církvi. My jsme vzali Rhythm & Blues a calypso. Z těch jsme vytvořili ska/rock steady. Je to jen otázka zpomalení některých nástrojů a zrychlení jiných, chápeš?
Ano. Já měl na mysli konkrétně zvuk Ethiopians. Slyším v něm mento a R & B. Zní mi to zcela jedinečně, souhlasíš?Koukni brácho, tehdy si musel vytvořit zvuk. Musel jsi mít svůj vlastní zvuk. Psát si skladby a potom udělat tancovačku, aby se písně začaly prodávat. Z každé skladby jsi musel udělat taneční věc, rozumíš?
Takže to byla nutnost, vytvořit tanec a pak ho prodat?Byla to nutnost. Byl to jediný způsob, jak si zajistit, že se skladba bude hodně hrát. Musel si z toho udělat tanec. Když pak hraje, lidé tancují podle toho jak tancuješ ty. Jo jo, v těch dobách si musel k písni vymyslet i tanec. To byla jediná cesta, jak prodávat desky. Musel si dělat i něco jiného. Během doby se to změnilo. Dnes je to úplně o něčem jiném. Dnes vytvářejí zvuk. Tehdy si musel udělat party, aby se skladba prodávala. Já vždycky rád objevoval nové styly, nové motivy.
Po odchodu od Coxsona si vystřídal mnoho producentů. Od Matadora po Prince Bustera.No Matador to byla jen přechodná fáze a Prince Buster to samé. Derrick Harriott byl taky jen dočasná štace. Pro každého z nich jsem nahrál dvě nebo tři skladby. Můj hlavní producent byl Sir JJ.
1968.
Kdy si nahrával pro Dukea Reida ve studiu Treasue Isle?Pro Dukea Reida jsem nahrál jen jednu skladbu. Myslím, že to bylo v roce '69, píseň "Pirate". Ale neručím za to datum.
Myslel jsem, že ta byla pro Soniu Pottingerovou, ale asi jsem to pomotal. Hádám, že ona tu skladbu vydala v reedici.Ne, byla pro Dukea. Chci abys věděl, že jsem nenahrál žádnou skladbu pro Soniu Pottingerovou. Žádnou! Sonia Pottingerová je zlodějka. Skladby které ode mne má - "The Whip", "Cool It Amigo", "Stealing", "Mama" a "Train To Glory" jsou moje produkce, za moje peníze. Nahrál jsem "Train To Skaville", takže to jsou taky moje peníze. A za ně jsem nahrál "The Whip", "Stay Loose mama", "Cool It Amigo" a "Train To Glory". Potom jsem musel odjet z Jamajky na turné do Anglie. To bylo moje první turné, Desmond Dekker se ho účastnil taky.
To bylo v roce šedesát...?'68. '67/'68 přesněji. Když jsem odjížděl, nechal jsem svoje nahrávky u Sonii Pottingerové, aby se postarala o distribuci. Dodnes mi je nevrátila. V současnosti se právníci zabývají možnostmi, jak získat moje nahrávky zpět. Protože to nebylo pro Soniu Pottingerovou. Byl to můj materiál a ona mi ho ukradla.
Určitě jsi byl v uplynulých letech obětí častého pirátství, stejně jako mnoho dalších.No třeba "Pirate" byla inspirována Lloydem Matadorem. Tu jsem napsal podle něj.
Ano, ale já mluvím o ilegálním kopírování. V oběhu je spousta různých desek Ethiopians. Několik CD, s materiálem z produkce JJ, jsem viděl ve Francii.Yeah Man, Sonia Pottinger je jedna z nich. Ona to dělá opravdu často.
Nejsi jediný, asi jsi viděl hodně pirátských nahrávek tvé hudby, to je jisté.Ano viděl. Zrovna nedávno jsem na nějaké narazil. Jedním z producentů, který má můj velký respekt a myslel jsem si, že je můj dobrý přítel je Sir Coxsone ze Studia One. Na konci minulého roku jsem však zjistil, že se pokusil přivlastnit si všechen materiál, který jsem nahrál pro JJ. Sir JJ zemřel. Dovedete si představit, jak moc ho to asi zajímalo. Prakticky jsem písně vlastnil já. Coxsone se pokusil přivlastnit si tento materiál a zaregistrovat se jako spoluautor (smích). Vytáhl falešnou smlouvu, kterou jsem s ním měl podepsat v roce 1966.
Podvrh?Ano. Je to jeden z mých největších problémů. V současné chvíli se Sparta (hudební vyd. na Floridě, pozn. př.) a Big World v Anglii snaží s tím něco udělat. Ale řekl bych, že se to nějak zadrhává, protože z toho nic moc nekouká. Takže je to asi passe.
Kdykoliv reggae obohatil nějaký trend nebo nový styl, vždy jsi to pevně ustál. Máš svou vlastní pozici, téměř vlastní styl. Toho si dosáhl hned v počátku a udržel přes všechna ta léta.Samozřejmě. Víš, asi bych tu teď nebyl, kdybych se pokusil změnit. Protože já musím být sám sebou. A já jsem tady, abych hrál roots music. Jak bych to mohl změnit? Víš co myslím? Nemůžu to změnit, tak to zůstane pořád. Vše, co mohu, je zkusit vytvořit trochu více stylu, trochu více linek a motivů, ale základ tam musí být vždycky. To je důvod, proč neopustím akustickou hudbu. Můj základ musí být tam, nepotřebuji automatického bubeníka. Mám rád svoji basu, mám rád přirozený bas. Miluji kytaru. Neumím hrát na tyto nástroje skrz počítač.
Ale stejně si pár nahrávek v novém stylu natočil. Třeba pro Coxsona.Jo. To je automat, ale na posledním albu "Mystic Man" hraje živý bubeník. Máš ho?
Ne, ještě ne.Ok. Před albem "Mystic Man" nebyl žádný automat. Až v poslední době vidím, že Downbeat používá mašinky. Něco málo jsem pro něj nahrál v Americe, když jsem žil v New Yorku. Většinu skladeb jsem ani neslyšel.
První turné za oceánem bylo v roce 1968 v Anglii. Jak jsi se k tomu dostal? Bylo to díky Bruce Whiteovi?Ne, to bylo díky Doctor Bird Records, jak se jen jmenoval? Graeme Goodall. Graeme Goodall mě dostal do zábavní agentury Commercial. V té byli Bruce White a Tony Cousins. Myslím, že jsem u nich byl dva roky. Dva nebo tři roky.
Takže cest po Anglii bylo víc?Jo, jo. A byli to dlouhé turné. Tři měsíce. Yeah man, tehdy jely "Train To Skaville", "Free Man", "Owe Me No Pay Me". Tyhle skladby se v Anglii hodně prodávaly. Lidé mi říkali, že když se "Owe Me No Pay Me" a "Free Man" prodávají v Anglii, měl bych přiletět vlastním letadlem (smích). Pochopil jsem, až když jsem viděl odezvu na vystoupeních.
Se Stephenem jste si ale nepřivezli žádnou doprovodnou skupinu? Hrála s vámi nějaká kapela z Anglie?Ano, byla to anglická skupina Rudies. Následující rok to byli Healers(?). Rudies byli tehdy nejlepší kapela v Anglii. Všude mne doprovázeli a když jsme skončili, vrátil jsem se na Jamajku. Rudies se pak stali nejlepší britskou kapelou. Další rok jsme byli zpět. Rudies se začali naparovat a tak jsme je vyměnili za Healers. A když jsem odjel zpátky na Jamajku, stali se kapelou číslo jedna Healers (smích)!
Myslím že z Rudies nakonec vznikli Cimarons. Ouha ne, promiň. Později se přejmenovali na Greyhound a stala se z nich taková pop-reggae kapela.OK.
Našel jsi v Anglii čas na nahrávání?Ano nahrál jsem jednu pomalou píseň.
Která to je?"Sharing You".
článek převzat z www.reggae-vibes.com
autor: Peter I
volně přeložil: Kryshpeen
