V šedesátých? Divoký! Velmi divoký! Úplná divočina. Před pár dny, během mého turné, jsem to opakoval stále dokola, v hudbě už dnes není žádné vzrušení. Tenkrát nás museli před lidmi schovávat. Při poslední písničce stál můj agent připravený u dveří, s mými šaty přes rameno. Při odchodu z podia mi hodil plášť přes hlavu, rovnou do auta a tradá.
(smích)Někdy jsme zůstali stát, zamkli jsme se vevnitř, protože všude okolo se tlačily davy. Bylo to opravdu divoké. Desmod Dekker musel dokonce jedné noci do nemocnice.
Ano?Ano! Holky se mu věšely na šálu. Jedna tahala za jeden konec, druhá za druhý, až ho málem uškrtili (smích)!
To je šílené.(smích) Jo! Říkám ti, tenkrát byli fakt šílení. Velmi, velmi šílení. Museli jsme se schovávat.
Turné probíhalo v černošských klubech v karibských komunitách, nebo na vysokoškolských kolejích pro bílé posluchače? Předpokládám, že obojí, možná s větším záměrem na jamajské publikum?Yeah man, pro bílé a černé. Hráli jsme i na mnoha univerzitách. Začínalo se v místě zvaném Ram Jam v Brixtonu. Když jste neuspěli tam, žádné turné nebylo (smích). Museli jsme to zvládnout v Ram Jam, tam jsme vždycky začínali.
Ano a ještě the West Indian Club. Tam byla noční show od dvou hodin ráno. Většinou jsme stihli dvě až tři vystoupení za noc.
Chápu, celá noc byla rozdělená na "sety".Yeah man, dvě až tři vystoupení za noc. Většinou dvě, někdy tři.
Jak dlouhý byl set? Od 45 do 60 minut?Ne,ne. Řeknu ti jak vypadala naše show. Kdekoliv jsme hráli, vystoupení trvalo hodinu a půl. Měli jsme připravenou kompletní show. V první části jsme zpívali, potom tancovali. Měli jsme s parťákem společný tanec. Zatancovali jsme a všichni kromě mě, odešli z podia. Já měl potom takové komediální vystoupení, pár vtípků a tak. Po něm se všichni vrátili a ještě jednou jsme s doprovodem zpívali. Takhle to probíhalo, přišel jsi a viděl kompletní show. Zpěv, tanec, komedie a opět zpěv.
To zní jako nějaké varieté.Ano, to je. Jo, jo. Když si tehdy zavítal, chytlo tě to. Viděl jsi show, ne jen samotné zpívání. Předvedlui jsme clastní tanec a bývali jsme dobří tanečníci, velmi dobří. Po tanci přišla legrace a vtípky. Pak jsme si dali přestávku a zakončili to společným zpěvem.
Věděl jsi něco o tehdejších skinheads?Komu říkáš "skinhead"?
Takzvaní britští skinheads, milovali jamajskou hudbu.Tehdy nebylo mnoho rastamanů. Těžko by jsi zahlédl dready. To vůbec nebylo. Když říkám "Jsem Etiopian", zpívám všem národům, zpívám lidem.
Kdy začala tvoje spolupráce se Sirem JJ ("JJ" Johnson)? Nebylo to dokonce ještě před rokem '68, tak o dva roky dříve?Sira JJ jsem poznal ještě před turné v Anglii. Tam jsem byl v letech '67 a '68. Po prvním turné jsem mu řekl, že na další musí jet taky. Po návratu o rok později, jsem mu řekl, že teď už opravdu musí do Anglie. Postarat se o svůj obchod, protože tam hráli jeho skladby. Tehdy se JJ vydal do Anglie.
Jaké bylo vaše první setkání? Sir JJ neměl žádné zkušenosti v hudebním odvětví?
Ne. Já ho prostě viděl a tak jsem se ho zeptal, jestli by ode mne nechtěl nějaké skladby. Řekl, že by měl zájem. Pak se na mě podíval a řekl mi, že chce, abych napsal skladbu, jejíž název musí být "Everything Crash". To bylo vše, co řekl. Druhý den jsem se vrátil a skladbu mu zazpíval. On mi věnoval úsměv od ucha k uchu a řekl, že to nahrajeme. Šli jsme do studia a lidé se smáli, když tu skladbu uslyšeli.
Proč?Nevím, ale poslouchej: "Wha' gone bad a mornin'..." Tehdy takhle na nahrávkách nikdo nezpíval. Každý používal angličtinu a správnou gramatiku, víš co myslím? Nepřemýšleli o tom, jak Jamajčané ve skutečnosti mluví. "Wha' appen" nebo "Wha' gwaan", "Every'ting all right", chápeš? Chtěli, abychom říkali "everything all right", ale to jsme nebyli skutečně my (smích).
Namísto toho jsi chtěl protlačit místní způsob.Ano! Snažil jsem se protlačit, způsob jakým skutečně přemýšlíme. A jsem za to vděčný Všemohoucímu, protože to přetrvalo a zároveň pro mne mnoho vykonalo.
Našel jsi ještě nějaké současníky, kteří se zajímali o to, co děláš s jazykem a kulturou?Tehdy jsem byl podceňován! Byl jsem podceňovám, protože jsem nezpíval anglicky. Ostatní, dokonce i Wailers, přezpívávali skladby od Impressions. Blues Busters zpívali cizí písničky. Zkoušeli je a zpívali. Já nic takového nedělal.
Co dělal JJ před tím než jste se setkali, čím se zabýval?Byl agentem firmy na juke-boxy a měl obchod s deskama. Míval opravdu mnoho juke-boxů, mohli jste si u něj nějaký koupit.
Většina tzv. "producentů" tehdy nahrávání pouze financovala a vlastně dodnes se příliš nepodílejí na samotných aranžích a hudební stránce věci. Jak si počínal v tomto ohledu JJ?Byl jedním z nich. Poslal mě do studia, skončili jsme a čekali na něj. Někdy přišel a poslechl si, co jsme nahráli. Jindy přišel do studia hned na začátku. Když se mu něco líbilo a měl nějaký nápad, tak ho tam dal. Vždycky mě nechal tvořit. Sám se přidal jen když chtěl, aby skladba byla přijatelnější.
Staral jsi se o většinu jeho produkcí. Dostal jsi prostor, který jsi potřeboval.Ano pane, jeden z mých nejlepších producentů. Dal mi volnou ruku, proto mám od něj tolik hitů. Protože většinu skladeb, které jsme pro JJ dělal, devadesát pět procent aranží jsem dělal já. Dechy - moje pusa byla první nástroj na kterém zazněly. Basovou linku jsem také nejdřív předzpíval.
Jaký byl JJ v soukromí?Teď poslouchej, velmi tichý, skromný člověk. Dobrý muž, který držel slovo. Tehdy chtěl každý producent sepsat smlouvu. On se na mě podíval a řekl: "Chlapče, nesepíšu s tebou žádnou smlouvu. Oba jsme dospělí muži, vše co musíme je splnit, co jsme si dohodli." Takový byl můj nejlepší producent. Nejlepší člověk, kterému jsem věřil. Když jsi si desátého v měsíci přišel pro peníze, on nikdy nezapomněl, vždy je měl a nikdy si na ně nečekal. Měl je připravené den předem. Byl úplně jiný, proto má tolik hitů. Když se podíváš na můj katalog, většina hitů byla pro Sira JJ. Skladby, které nebyly pro něj, byly pro mě. Já je produkoval. Coxsone jich tam taky pár má, ale jen pár skladeb.
V roce 1968 odjel JJ do Anglie, kde vyjednal a zajistil obchod s Lee Gophtalem z Trojan Records, ohledně tvého debutového alba. To vyšlo o rok později.Tehdy jsem řekl Siru JJ ať jede do Anglie a on dohodl obchod s Trojan Records.
Pak vydali album "Reggae Power".
Ano. To je moje první album. Na obale je dívka, to je jedno z prvních. Ta dívka byla z Anglie.
A trojice na druhé straně obalu, to je ještě Charlie?Ne, to není Charlie, to je Melvin. "Mello" přibyl do skupiny v roce 1968, ve stejném roce jsem potkal Sira JJ.
Melvin?Melvin Reid.
Nebyl v jiné skupině, než přišel k vám?Ne. On jen přišel a zase odešel, přišel a odešel. Nikdy s námi nevystupoval, nikdy nebyl poblíž. Přišel a zazpíval s námi tři čtyři skladby a pak jsme ho zase chvíli neviděli. Nebyl stálým členem.
Co se dělo se skupinou začátkem sedmdesátých let, situace se značně změnila.Situace se změnila a my jsme jen paběrkovali. Stephen nakupoval benzin u čerpací stanice a v noci, když benzinka zavřela, ho prodával. A díky tomu zemřel.
Co se stalo?Srazil ho náklaďák, na místě byl mrtev.
To bylo v roce 1975.Správně. Ty znáš všechny datumy, trefil jsi všechny (smích)?
(smích) Pověz mi víc o Stephenovi. Kromě toho, že byl "druhou půlkou" Ethiopians, o něm není téměř nic známo.Byl to skvělý chlap. Skvělý člověk. Potřeboval trochu více času, na to co dělal, ale když už se do toho pustil a zavřel oči. Kdykoliv jsem viděl, že zavřel oči, byl jsem v klidu, protože jsem věděl, že už to má (smích)! Yeah man, byl to skvělý člověk. Bylo úžasné, mít ho vedle sebe. A taky, každý menší muž umí dobře tancovat, víš co myslím? On uměl taky výborně "s nohama". Proto jsme spolu na podiu hodně tancovali. Byl to výborný člověk, velmi mi chybí.
Jak jsi reagoval, když jsi se to dozvěděl?Víc než dva roky mi bylo zle, sbíral jsem se z šoku. Mluvil bych s tebou a každých deset vteřin bych si zhluboka povzdechl. Nějaký čas mi to trvalo, tak jsem odjel z Kingstonu na venkov. Potom, co jsem si do Kingstonu jezdil pro léky a nějaký čas odpočíval, jsem začal dýchat zase normálně.
Měl Stephen rodinu?Ano, měl rodinu, ženu a syna. Toho se snažím už několik let najít, ale nedaří se mi. V tomto interview chci, aby zaznělo, že ho hledám. Protože bych chtěl některé písně přepsat na něj. I přes to, že autorem všech skladeb Ethiopians jsem já. Já jsem je napsal, zaranžoval a složil. Ale některé z nich, například "Skaville" nebo "One Heart", jsem napsané neměl. Jen dechovou sekci. Šli jsme do studia a jamovali. Každý do toho vložil to nejlepší. A když jsem dostal honorář, vždy jsem dal část Stephenovi.Teď se cítím provinile, že jeho jediný syn není v dosahu, aby jsem mu něco dal. Přál bych si ho najít. Přepsal bych některé skladby na něj, abych mu přilepšil. Řekl jsem to už mnohokrát, ale stále ho nemůžu najít.
Možná žije ve Státech nebo v Kanadě.Vím jen, že se jmenuje Anthony Taylor. Až budeš dávat tento rozhovor na net, udělěj pro mne jednu věc. Napiš, že bych rád našel Anthony Taylora, syna mého parťáka.
Určitě to udělám.Potřebuji ho najít. Jeho otec pro mne udělal mnoho práce a já bych chtěl, aby měl co jíst a jeho děti taky, rozumíš mi?
článek převzat z www.reggae-vibes.com
autor: Peter I
volně přeložil: Kryshpeen
