autor rozhovoru: Don Anderson
DA: Chtěl jsem se zeptat na producenty se kterými jste dříve pracoval.
JD: No první s kterým jsem spolupracoval byl Upsetter, Lee Perry nebo Scratch.
DA: Jaké to bylo?
JD: To bylo úplně magický, protože tehdy jsem byl velmi mladý. Bylo mi sedmnáct. Scratch byl někdo koho si budu pamatovat. Bob Marley tam byl, Peter Tosh, ti už byli starší. Family Man s Carliem a Reggie. Mnoho lidí neví, že Reggie hrával s the Wailers na kytaru. Všichni tam byli. Junior Byles, Max Romeo a mnoho dalších. Tam jsem poprvé viděl Chrise Blackwella.
DA: Všechny v jeden den?
JD: Ne, to chodíte do studia tak rok. Taky jsem tam potkal Johny Rottena. Přišel za Upsetterem. Jo a ještě jinej muž, jménem Chris Lane, ten psal do novin v Anglii. Já potkal mnoho lidí, když jsem byl mladý. To víte Upsetter. Lidé ho přicházeli navštívit z velkých dálek. Nechodili za mnou. Chodili k němu. A když přišli, já je viděl. Ani jsem s nimi nemohl vést rozhovor. Prostě jsem se jenom koukal.
DA: Potloukalo se hodně lidí kolem Scratchova studia?
JD: No, jestli jste byl povaleč a lajdák tak jste se nemohl poflakovat kolem jeho studia. Musel jste dělat hudbu, nebo být jeden z jeho zpěváků nebo muzikantů, aby jste tam mohl být. Bylo to skvělé. Pak jsem pokračoval a další větší producent pro kterého jsem nahrával byl Rupie Edwards. Nemohli jsme skladbu vydat pod sným názvem (Time Unlimited), protože jsme zpívali pro Scratche, takže to vydal pod jménem Heavenly Brothers. Zase jsme se přesunuli a skupina se rozpadla. Po pěti, možná šesti letech, a já začal zpívat solo. V té době jsem se spojil s Dennisem Brownem a ten také naléhal abych se stal sólistou.
DA: Zpívali jste spolu?
JD: Ano, já a Dennis Brown jsem složili mnoho skladeb na začátku sedmdesátých let. On nazpíval jednu z mých nejoblíbenějších písní Things in life. Jo jo Things in life. Miluju tu píseň. Síla, síla, síla. Byli jsme jako kluci. Já jsem o rok starší než on.
DA: O jaké době teď mluvíte 1976-1977?
JD: Ne, dříve 74, 75. Rané písně Trickster a Storm Is Coming. Hodně prvních hitů, to jsme byli my dva. Pak jsem zpíval pro Joe Gibbse, všechny možné producenty. Ale nerad nahrávám pro příliš mnoho lidí. Nechci se nacpat všude.
DA: Hudba z Kingstonu v té době..., zní to jako když tam bylo hodně lásky. Byla to zábava?
JD: Ano, bylo tam tolik lásky... Tolik lásky, ale později v osmdesátých letech, začali dělat bláznivé věci. I v Americe, rap a zbraně a zabíjení, věřte mi, je to smutné. Věřte mi.
Rozhovor převzat z www.space-age-bachelor.com
Junior Delgado, vlastním jménem Oscar Hibbert, se narodil 25. srpna 1958 na Jamajce, v západním Kingstonu. Měl pět bratrů a tři sestry. Vychovávala ho jeho babička, zatímco maminka pracovala v USA a otec v Britském Hondurasu.
Už jako dítě zpíval v katolickém sboru. Navíc jeho strýc Lennie Hibbert byl jedním z mála reggae hráčů na vibrafon na Jamajce a vyučoval hudbu některé ze současných jamajských legend, protože pracoval v pověstné Alpha Boys School v Kingstonu.
První skladby nahrál pod jménem Junior Hibbert s vokální skupinou Time Unlimited. V roce 1973 se kvartet svěřil do péče Lee Perryho, který jejich projev jen doladil a nahrál první hit "Reaction" a verzi "Psalm 23". Poslechněte si jiné dvě skladby z Perryho produkce "Staring" a "Judgement".
Aby si Lee Perryho neznepřátelili, nahráli skladby "Run Baldhead" a "Rasta Dreadlocks" pro Rupie Edwardse pod názvem The Heavenly Brothers (někdy též The Heavenly Singers). Pak se skupina přesunula k producentovi Bunny Lee, ale nahrávání nevedlo nikam. Hibbert kvartet rozpustil v roce 1975 a začal sólovou kariéru s novým jménem Junior Delgado (podle jeho přezdívky skinny = hubeňour; delgado znamená španělsky tenký).
Z počátku zůstával Delgado ve stínu. Nahrávání s producentem Niney Holnessem se ukázalo naprosto marným, stejně jako dočasná změna jména na "Jooks". Ale už v roce 1976 nahrál s Lee Perrym fenomenální Sons of Slaves.
Po příchodu k Dennisi Brownovi pod jeho label DEB, se setkal s mužem jménem Earl "Chinna" Smith. Jejich první spolupráce, skladba "Tichion" (slangové označení pro politika;angl. poliTICIAN = poliTICHION) z roku 1978, sklidila úspěch a připravila cestu dalším hitům, mimo jiné "Famine" a "Devil's Throne", které se pak objevily na Delgadově debutovém albu TASTE OF THE YOUNG HEART z téhož roku.
Poté založil vlastní label Incredible Jux (zkrácená podoba jeho přezdívky Jooks), na kterém vydal následující rok album "EFFORT" (též vyšlo pod názvem "Brothers and Sisters") a o další rok později dubovou verzi DANCE A DUB (bylo vylisováno celkem 500 kusů! Naštěstí v roce 1997 vyšlo album v reedici), která je vyníkající.
Současně pokračoval v nahrávání singlů s dalšími významnými producenty. Pro Joe Gibbse "Armed Robbery", Big Shot pro Cash and Carry a zásadní singly Blackman's Heart Cries Out a "Away With You Fussing and Fighting" pro Augustuse Pabla.
Na začátku 80.let reggae začalo ztrácet svůj charakteristický "roots" sound. Důraz byl kladen na průrazný rytmus, kterému se později začalo říkat Dancehall, podle dancehallu, odkud se vyvinul. Delgado zareagoval na změny dvěma alby z roku 1981. THE MORE SHE LOVE IT a DISCO STYLE SHOWCASE.
Tím však nijak styl roots neopustil. V produkci Sly & Robbie nahrál jamajský hit Merry Go Round a rockers klasiku "Fort Augustus". Sám si vydal singl "Rich Man Poor Man", který byl první skladbou na albu z roku 1982 "BUSHMASTER M16".
Svoji hudební činnost musel přerušit na 18 měsíců, které strávil ve vězení. Po propuštění v roce 1985 začal s nahráváním v Londýně, kde měl silnou základnu fanoušků. Vydal zde výbušný singl "Broadwater Farm", který pojednával o těžkostech a nástrahách života ve zločinem ovládaném Tottenhamu, severní části Londýna. Píseň se ukázala téměř prorockou, neboť záhy po jejím vydání, se zmiňovaná část Londýna dostala do hlavních zpráv, coby dějiště nejdivočejších nepokojů v současných dějinách Británie, při kterých byl jeden policista probodnut. Píseň byla po incidentu zakázána.
Další singly rychle následovaly. Za zmínku stojí obnovená spolupráce s Augustusem Pablem, ze které vzešla skladba "Raggamuffin Year", oslavující nový raggamuffin style vycházející z digitální revoluce. Stejnojmené album vyšlo roku 1986.
V roce 1987 Delgadovo vydal další album "IT TAKES TWO TO TANGO" a několik dalších, žebříčky dobývajících, singlů. V listopadu společně s Pablem několikrát vystupovali v Británii, což bylo Pablovo první vystoupení na Britských ostrovech vůbec. Podle mnohých to bylo v tom roce to nejlepší k vidění. Záhy vyšlo jejich druhé společné album "ONE STEP MORE"(1988).
Junior Delgado byl zároveň mentorem zpěvákům White Mice a Yami Bolo, kterým koprodukoval společně s Pablem pár hitů. Druhou polovinu osmdesátých let trávil jednou nohou v Karibiku a druhou v Británii.
V 90. letech trochu ubral a vydal "pouze" dvě alba. Excelentní dubovou verzi dříve vydané RAGGAMUFFIN YEAR a desku FEARLESS z roku 1998. Na tu si pozval řadu hostů i z jiných hudebních žánrů. Jerryho Dammerse z The Specials, rapera Maxi Jazz z Faithless, duo zkušených "remixérů" Smith & Mighty a také Jungle Brothers. Dal tak jasně najevo, že jeho zájem o nový zvuk za léta nijak nevyprchal.
Roku 1999 vydal u producenta a majitele On-U Sound Adriana Sherwooda album Reasons. Také vystoupil na festivalech v Glastonbury a Roskilde.
V reakci na smrt svého dlouholetého přítele (oba šli za kmotra dětem toho druhého) Dennise Browna, nahrál svoji osobní poctu tomuto zpěvákovi, příznačně nazvanou JUNIOR DELGADO SINGS DENNIS BROWN. Junior Delgado se pohyboval na scéně přes 25 let.
Zdroj: www.timesonline.co.uk , www.kongoi.com , www.vibesonline.net , www.space-age-bachelor.com
All Music Guide od Jo-Ann Greene
Hudební ukázky použity z www.juno.co.uk/artists/Junior+Delgado/
